Lorie Ladd
je duchovní učitelka a autorka specializující se na evoluci lidského vědomí. Její učení zahrnuje integraci lidské zkušenosti s kvantovým polem, porozumění světu vědomí, ztělesnění Svrchovanosti a zapamatování si božského záměru obsaženého v této lidské zkušenosti. Její pohled na svět se mnou rezonuje, proto jsem se rozhodla ji překládat a zpřístupnit tak více lidem :)
Cítíš se přehlcen? Vyzkoušej tyto tři tipy.
Poslední dobou praktikuji tuto techniku, když se cítím přehlcena nebo vystresovaná a chci se s vámi o ni podělit. Takže pokud se cítíš přehlcen, vystresovaný, úzkostný, vystrašený, cokoliv dalšího, praktikuj tyto tři věci. V momentě, když se cítíš vystresovaný nebo úzkostný, přehlcený, zastav se a zaprvé se třikrát zhluboka nadechni. Zadruhé řekni sám sobě: ukaž mi, co je pro mé nejvyšší dobro. Ukaž mi, co je pro mé nejvyšší dobro. A třetí věcí je, řekni sám sobě: vyčisti cestu, aby můj život mohl být snadný a vděčný. Takže číslo 1, třikrát se zhluboka nadechni. Číslo 2, řekni sám sobě: (protože ty mluvíš sám se sebou, s tou částí tebe, která tě vede) ukaž mi, co je pro mé nejvyšší dobro. Číslo 3, vyčisti cestu, aby můj život mohl být lehký a vděčný. Když to děláme, připomínáme sami sobě, že nejsme tou úzkostí, že nejsem tím stresem nebo přehlcením. Zažíváme to, ale pohybujeme se skrze to. A je tady část nás, hlubší část, kterou já nazývám vyšší já, která nás vlastně vede skrze to a ta část je tou, ke které mluvíš.
26.8.2022
Dovol změně, aby se stala.
Zdravím lidičky. Procházíme evolučním posunem v lidském vědomí a jedním ze způsobů, jak se to pro tebe může jevit je, že jsou věci odebírány z tvého života. Věci, které odpadávají, věci, které už nejsou součástí tvého života. Ať už se jedná o cokoliv, to co se děje je, že ty ukazuješ sám sobě starou verzi sebe sama, kterou už nejsi, jen tomu prostě nevěříš a pokračuješ v tom, že se držíš věcí, lidí, zkušeností z minulosti, které jsou starou verzí tebe, z které ses vyvinul dál. Takže musíme věřit tomu, co odpadává. Musíme věřit tomu, co odchází. Musíme věřit tomu, co s námi už dále nerezonuje. Musíme věřit ve všechny změny a všechny posuny, kterými procházíme, místo toho, abychom se odsuzovali a odsuzovali ostatní. Abychom to posuzovali jako špatné, abychom si za to nadávali. Musíme si vzpomenout, že tohle je evoluční posun v našem vědomí, což znamená, že budeme vytaženi ven sami sebou ze starých způsobů bytí do nových způsobů bytí. Je to výzva důvěřovat novému. Je výzva věřit tomu, co vstupuje do tvého života a ještě tu nemusí plně být. Nech staré odpadnout a nech všechno být. Důvěřuj tomu, že se vyvíjíš, důvěřuj, že velikost přichází a že ty vedeš sám sebe.
26.8.2022
Co kdyby dnešek byl tvým posledním dnem? Díval by ses na tuto lidskou zkušenost z jiné perspektivy?
Zrovna jdu z lekce jógy a chci se s tebou o něco podělit. Poslední dobou přemýšlím o tom, co kdybychom už nebyli na planetě. Došlo by nám, jakým je tato lidská zkušenost darem? Není jednoduché se na to dívat z této perspektivy, protože je intenzivní být člověkem, ale co kdybychom opustily naše těla a došlo nám, sakra, je to dar tady být. Jak odlišné by to bylo. Proto se lidé se zážitkem blízké smrti vrací zpět změněni, protože se změnil jejich pohled, jejich perspektiva. Byla jsem na józe a 74letá paní mi říká, zažívám opravdu těžké časy, jsem v depresi. Já se ptám, co se děje. Odpovídá, že je jí skoro 75 a přemýšlí nad svou smrtí a pořád se to vrací a vlastně jí dochází, jaký je tento život dar, ale byla v depresi. Ne proto, že by se bála umírání, ale kvůli zjištění, že možná její život brzy skončí, ale to neví. Co mi na tom přijde tak fascinující je a stále to ke mně chodí a já se o to chci podělit, co by si dnes dělal, kdybys věděl, že je to tvůj poslední den? Co by si někomu řekl? Jak by ses choval? Není lehké se na to kouknout tímto pohledem, tomu rozumím, ale můžeme začít tento pohled držet stále více a více, zatímco procházíme tímto dnem? Prostě malinké dětské krůčky a poznávání jaký dar je být tady skrze všechny ty vzestupy a pády.
21.8.2022
Umlčuje tě, když jsi milý?
Nevím jak ty, ale já se cítím jako by ve mně hořel obrovský oheň. Už se nezabývám manipulací, klamáním, lhaním, věcmi, s kterými jsme se potýkali, protože jsme nevěřili vlastním pravdám. Nevěříme tomu, jak se opravdu cítíme okolo jiných lidí, snažíme se zapadnout, snažíme se nerozkývat loď, nezranit city jiných lidí, chceme vidět jen to nejlepší v lidech, chceme věřit, že lidé se chovají v našem nejlepším zájmu. Nevím jak ty, ale já vidím více a více klamu a manipulace než kdykoliv předtím a to co mi to ukazuje a pravděpodobně i tobě je, můžeš jít hlouběji do sebe? Můžeš věřit tomu, co vidíš, můžeš věřit tomu, co uvnitř sebe cítíš?! Můžeš věřit své vlastní pravdě, svému vlastnímu vědění? Co je ten hlas uvnitř tebe, který chce mluvit. Zamysli se nad tím, jak často v průběhu dne umlčuješ svůj hlas kvůli jiným lidem. Tato evoluce ve vědomí je o tom říkat svou pravdu ať se děje cokoliv a být úplně sám sebou ať se děje cokoliv. I přes to, že to bude znamenat, že ztratíš lidi ve svém životě. Nechej ten oheň uvnitř tebe hořet tak silně, že tě nic nezastaví, abys byl sám sebou.
19.8.2022
Jedno z mých největších zjištění.
Pravděpodobně jedna z největších věcí, které jsem se naučila za posledních 24 hodin je, že mi došlo v souvislosti s vydáním mé nové knihy, že žijeme ve vlastním vězení. Dovolujeme svým myšlenkám a strachům, aby nám diktovali, kam v životě jdeme, co jsem schopni přijímat a zažívat. Co si zasloužíme. Popřemýšlej nad svým životem a nad tím, čeho se bojíš, co nechceš dělat, co nechceš říkat. Ty strachy, které máš, ty omezující víry, ty nejistoty, nedostatek, pochyby, co je to? Věnuj tomu pozornost. Neboj se toho, neschovávej se před tím, neignoruj to, nepředstírej, že to tady není. Vlastně si na to posviť, protože čím více uvidíš ty omezující víry, strachy, řetězy, které tě drží v té vězeňské cele, tím více budeš schopný si vybrat, že se protlačíš skrz bez ohledu na strach. To, co jsem musela udělat je protlačit se skrz ten strach, neměla jsem na vybranou, takže máš štěstí, že nemáš na vybranou a musíš to udělat, protože rozpoznáš sílu strachu, sílu svých nejistot, sílu pochyb a stejně to uděláš. Je to ta jediná cesta, kdy ti vlastně dojde, že jsi ve vězení svých vlastních myšlenek a vlastních strachů. Sundej si ty želízka a osvoboď se.
18.8.2022
Přestaň se porovnávat s ostatními.
Dobré ráno, ležím v posteli, zrovna jsem vstávala a trošku pracuji. Moje kniha se dnes vydává, je šestnáctého a já chci sdílet něco docela zranitelného. Myslím si, že se hodně často přirovnáváme k ostatním lidem. K lidem, kteří jsou úspěšní. Velcí následovníci, kteří dávají ven tohle a tamto a zdá se, že mají všechno pohromadě a my děláme to, že se s nimi porovnáváme a cítíme se jako nikdo a necháváme své omezené víry a omezené myšlenky, aby nám zabránily být stejně, jestli ne více úspěšní. Limitujeme sami sebe, umlčujeme se. Teď co se děje se mnou. Tato kniha mi zabrala čtyři roky, probrečela jsem velkou část, měla jsem záchvaty vzteku, nechtěla jsem, aby se ta kniha dostala ven. A dnes je ta kniha venku a mě je nevolno, jsem tak nejistá, plakala jsem a necítím se dobře. Chci to vrátit zpět, prostě je to v háji. Ta kniha mě naučila tolik o sobě samé, ale já se stále nedokážu dostat přes tu nejistotu a myslím si, že je to tak moc důležité, protože jsem to stejně protlačila. Protlačila jsem to skrze mé nejistoty, nekřičím to ze střech, ale říkám vám to lidi pořád, jak moc nejistá jsem ohledně spousty věcí, které dělám, protože je stejně dělám, ale ne vždy jsou důležité a tohle tentokrát důležité je. Přestaň se porovnávat s jinými lidmi, kteří vypadají, že mají všechno pohromadě, protože snižuješ svou vlastní schopnost být úspěšný a šířit svou vlastní pravdu a svůj vlastní hlas. Přestaň se porovnávat, protože nikdy nevíš, co ten druhý cítí a prožívá.
16.8.2022
Rozhovor s kamarádkou. Možná to máte podobně.
Dnes ráno jsem se bavila s kamarádkou a ona se cítí hodně zaseklá, bez motivace, jako by byla v díře, ze které se neumí dostat. Cítí velmi nepříjemné emoce. Hodně strachu. Prostě hodně nepohodlí. Já jsem jí na to řekla, co když si dovolíš to prostě cítit? Být v tom. Co když dáš sama sobě svolení v tom prostě být. Nemusíš být CEO (ředitelem) svých emocí. Nemusíš najít řešení. Vše je v pohybu. Nic není trvalé. To nepohodlné, ten strach, cokoliv cítíš, není trvalé. A co když to víš. Vzpomeneš si, že vše je v pohybu. Vše je v proudu. Můžu dát sama sobě svolení v tom jen být? V momentě, kdy to začneš dělat, je tam uvolnění. Ta těsnost, omezení, která cítíš, ten strach, který cítíš, prociť, jak se to všechno rozpouští. Co když dám sama sobě svolení v tom prostě jen být. Čím více důvěřuješ, že nic není trvalé a vše je vždy v pohybu, že je tady aspekt tebe a jmenuje se vyšší já a to tě vždy směřuje do něčeho jiného, tak možná dáš sama sobě více svolení a méně odsuzování toho čím procházíš.
10. 8. 2022
Budíček ve vztazích.
Posledních pár dní mám takový budíček ve vztazích s určitými lidmi ve svém životě. Bylo to jako by mě vesmír nebo já samotná chytila a silně se sebou zatřásla, abych se probudila. Jako bych byla v zombie stavu a najednou se mé oči otevřely a teď vidím, čím ten vztah je, čím to přátelství je. Vidím, co se vlastně odehrává. To, co tím myslím je to, že spoustu krát jsou tady staré programy, traumatu, staré způsoby bytí, které nám stále diktují, jak se máme ukazovat a chovat ve světě, v partnerství, v přátelství, v čemkoliv. Já tomu říkám neprobuzený stav, protože jsou tady programy, které stále hrají v pozadí a diktují ti, jaký máš být. Já se hodně krát ztrácím v jiných lidech a odkládám se na druhé místo. Když tedy zažiješ ten třesoucí se budíček, je to jako Bože, já najednou vidím, co jsem dělala a už to prostě nedělám. Nemůžeš nevidět to, co jsi už jednou uviděl. Jakmile se odprogramuješ, uvidíš ty programy tak hluboce, že už se nikdy nevrátíš a pokud ano, tak budeš cítit, že je to špatně. Takže dovol sám sobě sebou zatřást, aby se probudil.
4.8.2022