Duchovní rozvoj

Snová lekce a odhalení neznámého

Dnes chci psát o svém snu, díky kterému jsem si uvědomila několik věcí, ale nejprve bych ráda řekla, co pro mne snění znamená. Celý život se mi zdají sny. Mám to štěstí, že si je pamatuji. Je to jedna z vlastností, za kterou jsem opravdu vděčná. O svém snovém životě bych mohla psát hodiny, protože si pamatuji i několik snů za noc a bylo i období, kdy jsem více spala, než žila, protože tam je to prostě všechno lepší, krásnější, intenzivnější a hlavně obrovské dobrodružství smile. Vlastně bych o tom mohla tak obecněji napsat. Teď se chci ale zaměřit na tento konkrétní sen, protože byl jiný. Je fakt, že už je to nějaká doba, co jsou ty sny celkově jiné, než bývaly. Živější, opravdu k nerozeznání od reality a hlavně přináší spoustu uvědomění.
Tento sen si už detailně nepamatuji. Nezapisuji si sny, i když už jsem chtěla hodně krát, ale je to tak ohromné množství informací, že bych větší část noci propsala místo spaní. Jen když svůj sen vyprávím, tak klidně i deset minut. Když jsem byla malá a vyprávěla jsem sny bratrovi, tak po čase přede mnou utíkal, protože to bylo dle jeho slov nekonečné.
Byla jsem v nějaké základní škole, možná jako učitelka nebo jako návštěva, to už nevím. Ředitelka té školy byla temná bytost ovládající černou magii, to jsem prostě věděla. Došlo k tomu, že tam byl muž, opět nevím, jestli to byl přímo učitel nebo někdo, kdo tam měl volný přístup, každopádně si odvedl dva chlapce, prvňáčky. Přivedl je zpět a já jsem věděla, že je zneužil. V ten moment jsem ucítila obrovský hněv a pocit bezpráví, protože to tam všichni věděli a nikdo s tím nic neudělal. Ta emoce byla tak intenzivní, že jsem dokonce toho muže konfrontovala a fyzicky jsem ho napadla. Začala jsem do něj bušit pěstí, chtěla jsem z něj vytřískat život. Najednou došlo k obratu a bylo mi ukázáno (nedokážu popsat jak, jako by tam byl někdo, kdo mi našeptával), že on i ta ředitelka jsou bytosti bez empatie. Prostě vůbec nerozumí tomu, co dělají. Zároveň jsem cítila tu tíhu své vlastní empatie. Z ničeho nic jsem se uklidnila a opět uslyšela šepot, který říkal, kdyby tak měli alespoň trošku empatie. Uvědomila jsem si, že můžu předat část své empatie jak tomu muži, tak té ředitelce, uleví se mi a oni ucítí, co cítí bytosti, kterým ubližují. Udělala jsem to a probudila se.
Věřím tomu, že pokud sny mají nějaký význam (což určitě mají), tak vždy konkrétní pro tu osobu, které se zdají. Jen ta osoba má potřebné klíče, aby pochopila snové poselství.
Já jsem si ze svého snu odnesla toto. Nejprve mne překvapilo, kolik hněvu v sobě ještě ohledně tohoto tématu mám. Sexuální zneužívání je pro mne téma číslo jedna celý život. Kdybych měla říct jedinou věc, které se opravdu bojím, tak je to znásilnění. Jakmile jde ještě k tomu o děti, tak je to pro mě opravdu síla. V tomto životě jsem si ničím takovým neprošla (nebo o tom alespoň nevím), ale jsem si jistá, že v minulých životech jsem byla na obou stranách. Čím více vím, jak to tady na zemi funguje, kolik zneužívání se opravdu děje, jen my to nevidíme. Už několik let tyto informace zpracovávám, čistím a léčím a odpouštím. Uvědomuji si, že spousta bytostí, které takto jednají, jsou samy objeti nebo opravdu nechápou, co tím způsobují druhé bytosti.
V bdělém stavu už necítím tento hněv ani chuť po pomstě, ale někde uvnitř to stále mám a jsem vděčná za to, že skrze tento sen ke mně přišlo uvědomění, jak hluboko to sahá a kolik vrstev to má. Teď když to vím, můžu s tím opět pracovat a vlastně jsem si docela jistá, že díky tomuto snu se zase velká část toho všeho uvolnila a vyléčila i díky samotnému řešení, které mi bylo ve snu dáno. Silně jsem vnímala obě cesty, kterými jsem se mohla vydat. Jak cestou oko za oko zahalenou do hněvu a nespravedlnosti, kterou jsme si již tolik tisíc let vybírali, tak cestou pochopení a daru, kterou jsem nakonec zvolila. Tato cesta vyléčila nejen mne, ale i ty dvě temné bytosti.
Tento sen byl zaměřen na to, jak se já sama vyrovnávám s odsouzením a vlastně všemi emocemi, které cítím vůči agresorům, proto tady nerozebírám samotné chlapce. Jejich trauma a léčení je druhá strana mince, která má svůj vlastní příběh a zmiňuji to záměrně, protože samozřejmě že mi není jedno jejich utrpení.
Chci tím říci to, že vím, že je o ně postaráno a že obdrží léčení, které potřebují, ale něco mi říká, že potřebujeme hlavně zastavit ty, co to dělají a to tak, že tentokrát zvolíme jinou cestu než tu, kterou jsme volili doposud.
Jsem vděčná za tuto snovou lekci a možnost propustit a vyléčit hluboko ukryté emoce, o kterých jsem neměla ponětí.
Skrze sny k nám přichází tolik učení a léčení. Nejsme si toho vždy vědomi, ale snění je velký dar.
28.6.2022